Natural horsemanship, to je celý komplex postojů, jak přistupovat ke koním a jejich využití v lidském světě. Natural horsemanship je o tom, jak milovat koně,jak je chápat, jak se o ně starat a jaké životní podmínky pro ně zajistit, jak hodnotit jejich roli v budování své osobní kariery, jak je trénovat, jak své umění prezentovat ve sportu nebo v Koňské show.

Natural horsemanship se překládá jako přirozená komunikace. Já na této stránce nastolím termín „Přírodní komunikace“. Je to jiný překlad stejného anglického slova, který podle mne mnohem lépe vystihuje, co chceme říci. Co nejvíce vnímat přirozené potřeby koní, dopřát jim podmínky života co nejpodobnější přírodním a s co nejjednoduššími a co nejpřírodnějšími prostředky dokázat, že komunikace mezi druhem Homo a druhem Equs je možná na mnohem vyšší úrovni, než byli lidé zvyklí.

Jen velmi málo zastánců natural horsemanshipu se etabluje na prestižních sportovních podnicích. Prioritou horsemana není sportovní úspěch, ale všeobecně použitelný důvěryhodný koňský partner. Vrcholový sport vyžaduje zaslepený kalup k hvězdným skokovým či jiným výsledkům, neznám nikoho, kdo by měl čas zbudovat dobrý vstah s koněm a ještě zvládnout špičkový sportovní trénink. Navíc sportovní discipliny velmi přísně nařizují jisté vybavení koní a jezdců, takže pár odvážlivců, kteří někde jeli parkur bez sedla a s řemenem kolem krku místo udidla neudělalo díru dio sportovního světa.

Někdo žije Natural horsemanshipem někde v klínu lesa za svojí stodolou a celý koňský svět je mu u prd…. Jiný používá Natural horsemanship jako reklamu a zviditelnění své stáje. Opět jiný používá některé metody pro chov a přípravu jezdeckých koní. Nejextremnější odnoží je koňská show, která má za úkol předvést, jak bohatá může být komunikace a spolupráce i (a právě)bez udidla a zbytečných „kšírů“. To je můj případ a případ některých mých koní. Je pro mne vzrušující ukázat všem, že přilnutí na ohlávce není o nic obtížnější než na udidle, že na koni se dá jezdit i bez otěží a bez sedla, o udidle nemluvě, že piafa je možná jen s posunky rukou vedle koně…. Neumím nikomu vypovědět, kolik jsem toho zažil se svými koníky na nejrůznějších místech republiky při nejrůznějších příležitostech. Ale umím ukázat kousek té důvěry, která mi dnes připadá už jako samozřejmá a nezbytná.

Už dlouho jsem nevděčným synem podkovářského cechu, i když jsem se nevzdal technologie kování koní na podkovy. Několikrát obrátím „podkovu v ruce“ než ji přitluču na kopyto. Vždy se snažím najít jiné řešení, i když někdy to nejde. Nebylo lehké, abych převedl našich 6 koní na odolný bosonohý režim. Nebylo ani lehké, abych se naučil věřit přírodě a nechal koníky celoročně venku na pastvinách. Přesto jsme dokázali nemožné a naši koně dnes pobíhají ve výbězích se skromnými přístřešky. Zbavili se tak zlozvyků stáje, (drbání ocasů a mnoha jiných) . A výcvik vždy začínám budováním respektu ze země, učením se skromnými prostředky. Vyplácí se to. Do sportu koně posílám, ale jen do té úrovně, která nevyžaduje okování a připouští projev vlastní osobnosti zvířete ( i jezdce).

Můj hlavní učitel v tomhle oboru, je Honza Bláha. Moc mi pomohl v začátcích, kdy moje okolí mi doporučovalo „štajgr“ jako jediné řešení pro mého koně a já nesouhlasil a hledal jsem lepší cestu…Honza mi ji ukázal. Nejsem fanatik, zahleděný do svého idolu.- Dávno jsem si svoje metody obohatil a dotvořil podle svých potřeb a názorů…………..Přesto respektuji hodně z věcí, které mi Honza ukázal a byť je mladší než já, věděl to mnohem líp.

To, co umím a znám patří každému, kdo o to požádá. Nabízím pomoc každému, kdo má problémy s výchovou koníka, s výukou sebe sama a hledáním dobrého postoje,pomohu s přípravou koně i jezdce pro jakoukoliv !základní! úroveň. Kdo by měl zájem o práci ve volnosti a vrcholky discipliny samotné, tomu nabízím vřelou spolupráci a veškerou mojí součinnost.

Mějte koně rádi, jsou nám bratry!!

Vašek