U nás najdete v tuto chvíli 5 koní, oslici, 3 kozičky, 4 ovečky, psa a kočku. To když nepočítáme volavky, tábořící u rybníka a jiné podobné obyvatele.
Majolenka. Kobylka Českého teplokrevníka. V roce 2013 dosáhne 15.let. Je dvojnásobná maminka , výborná učitelka, impulzivní koník na koňskou šou. Je menšího vzrůstu a trochu bláznivě temperamentní, ale nikdy nezradí a umí opravdu všechno. Skládala několikrát ZZVJ, skáče do 110 a vítězí, běhala westernové rodeo, barely(13.5 sec) a tyče, ohnivou šou a rytířské turnaje a v poslední době je z nejlepších koní na parforsních honech našich holandských kamarádů. Ale hlavně je to Královna vystoupení ve volnosti, v ukázkách natural horsemanshipu.
Majolenkou vše začalo. Byla první koník na stáji a její nezkrotná povaha a moje averze vůči štajgrům a jiným znásilňovadlům nás přivedla ke studiu jiných, přírodnějších metod komunikace a výcviku. Co jsme spolu prožili, už s jiným koněm nikdy nezažiju. Je to moje holka.
Princ. Byl druhým koníkem stáje. Nar.2000, hřebec kříženec pony. Původně se kupoval pro naše první dítě na stáji, pro malého Pavlíka. Inu nebylo ale jednoduché hřebečka, tehdy již 5.letého zvládnout. Uši dal poprvé dopředu asi po 10. měsících. Nakonec se z něj ale stal frajer, který by dokázal uživit celou stáj. Je neocenitelný jako cirkusový koník v malých představeních Podivuhodné kousky poníka Prince. Je neocenitelný průvodce našich turistických výprav (Purování poníka Prince) jako tahoun vozu s výbavou a proviantem, naše skokové překážky a spoustu jiného dřeva vytahal z lesa, ale Kristince vydobyl pohár za skoky 95 cm a řady cen, například z amatérského rainingu. (Umí krásně spinovat). Jen bacha, nesnáší žádné jiné samce, ani valachy. Je prostě na ženský.
Martin, Český teplokrevník je synem Majolenky a krásného hřebce, kterému říkali doma Kuba. Jinak se jmenuje Quoniam Pecínovský, který nese trakénskou krev. Původně, když jsme pro něj hledali tátu, záměr byl zklidnit Majolenky „crazy“ povahu a mít výborného koně na turnaje. Za ty roky (je mu 6 v roce 2013) se priority změnily. Takže máme úžasně odolného, dost klidného koníka, kterému ale pro soutěže chybí trochu dravost a rychlost, pro šou ve volnosti malinko impulzivnost. Ale po svém pubertálním vyhazovacím období se z něj stal všestraný zlatý kamarád. Odpočívá ovšem raději zadkem vpřed, má rád svůj klid…
Merlin. Dítě lásky o kterém jsme do poslední chvíle ani nevěděli, že se má narodit. Nikdo neví kdo dopustil, že se poník Princ a Majolenka dostali k sobě v tu pravou chvíli. Merlin má chytrost po obou, rychlost po mámě, hřívu rozčepýřenou po tátovi, i sklon k lumpárnám, velikost někde mezi. Merlin nebyl cvičený pro žádný konkrétní úkol (jsou mu 4 v roce 2013) a vlastně neměl tak intenzivní trénink jako ostatní. Přesto se z něj stal úžasně ochotný rychlý kůň, šikovný i v přirozené komunikaci. Má za sebou několik parkurů, cross, parsforsní hon a v rukou ambiciózního jezdce by mohl něco dokázat. I ve westernu. Našim letošním úkolem je do léta z něho udělat dokonalého koníka pro děti našich letních táborů. Co je jeho zvláštnost? Umí tloustnout i ohladu a umí rozvázat každý uzel.
Fous. Fous má asi 7 let, je to hřebec, moc krásný mimochodem, čistokrevný Norický kůň. Norik je velmi staré a obdivuhodné plemeno, přezdívané někým „Něžný obr“ Tahoun Fous u nás má i jezdecké úkoly a zhosťuje se jich, dokáže i skočit nějakou tu překážku a chvíli držet slušné cvalové tempo. Jinak je jeho úkolem tahat vůz, pluh, saně, brány na poli a vůbec, vytvářet charakter a tvář farmy. Nemá rád, když je zavřený ve stáji, užil si toho v mládí možná až moc, po chvíli ve stáji si začne honit vlastní zadek a dělá při tom děsný bordel. Ale u nás je skoro stále venku na louce s přístřeškem a to se mu líbí.
Adélka. Naše maličká oslice se narodila v blízkých Soběchlebech. Nic zvláštního neumí, nikdo na ní po té stránce nemá čas. Ale o to nejde, Adélka je tu pro radost dětí a všech. Nemá moc ráda hlazení, ale i tak je velmi trpělivá a milá. Jako jediná snáší očkování a podobné zákroky bez mrknutí oka a bez uvázání. Je to společnice hřebečka Prince, který tak nemusí být ve výběhu sám. Jestli se jim někdy něco narodí nevíme, víme ale, že má Prince ráda. Jakmile odejde z výběhu dává znát velmi hlasitě, jak se vyslovuje ÍÁ správně.
Alžběta, Barnabáš a Matyáš. Tři kozí nezbedové. Alžběta měla už několik kůzlátek. Za to může Barnabáš, který svojí impozantní bradou a velikými rohy vyvolává u leckoho strach. Ale úplně zbytečně, je moc hodný. Naše kozičky občas vystupují v programech pro děti, slouží k mazlení nebo do živého Betlému. Každé ráno se hlasitě hlásí o nějaké to krmení a běda, když je nestřeženě pustíme do zahrady. Ovocný strom dokážou zničit za pár vteřin.
Ovečky. Máme čtyři ovčí maminky, které se popásají na jízdárně a okolo. Moc si s námi nepovídají, jsou dost plaché. Půjčujeme si k nim beránka, takže z jara míváme malé stádečko jehňátek.
Matylda. To je náš pes. Je moc hodná, ale není moc poslušná. Prý to má v krvi, je asi poloviční Středoasijský pastevecký pes, a ten prý byl šlechtěný pro samostatnou práci. To ona zase jo, vždycky si nějakou práci vymyslí a je připravena se jí ihned věnovat, jakmile si jí někdo všímá. Jinak se raději válí. I když ne vždy, občas odejde nepozorovaně někam do výběhu a tam se rozhodne bedlivě hlídat nějaké koně.
